Den ŽIVOTA

První či poslední den ŽIVOTA?

Zdá se Ti život těžký?

Nemáš se na koho spolehnout?

Nemáš se na koho obrátit?

A kde jsi Ty sám?

1.) Každé ráno vstávej s pocitem, že je to poslední den Tvého života.

2.) Dříve než otevřeš oči, děkuj za to, že jsi, a že Tvůj plamen - Tvé léčivé, všeobjímající, harmonizující světlo ve Tvém srdci - stále hoří. Poděkuj za to, že je Ti darován další den, kdy můžeš něco změnit, nebo si "pouze" všímat všech darů, které Tě obklopují.

Jaký je Tvůj dar? Co třeba úsměv?

3.) Usměj se. Žádný úšklebek, prázdný úsměv, nic ledabylého. Usměj se tak, aby se každý, kdo Tě potká, nakazil Tvým úsměvem. Usměj se tak, jako by to bylo poprvé anebo naposled. Usměj se tak, aby se rozesmála Tvá duše.

4.) Užívej si den svého života, neřeš malichernosti, neřeš drby, nepomlouvej, nevytvářej domněnky, vychutnávej si každý okamžik dne, jakoby si poprvé viděl tu krásu světa.

5.) Projdi se. Bůh nám daroval přírodu nejen pro krásu, ale také pro její léčivou moc. Nadechni se a jdi, kam Tě nohy ponesou. Jako bys měl poslední příležitost spatřit, co Ti život nabízí.

6.) Pokud je to potřeba, odpusť si - všechny ty promarněné sekundy, minuty, hodiny, dny, týdny, roky, kdy jsi neudělal nic, aby ses rozesmál, aby ses spojil se svou duší, aby si někoho pohladil, či povzbudil, atd.

7.) Vše, co Tě přes den potká, dělej tak, jako bys to dělal poprvé a současně naposled. Dívej se na svět očima dítěte radostně, bláhově, se zájmem a hravostí. Užívej si to.

8.) Večer, až ulehneš do postele, poděkuj za vše překrásné, co jsi prožil. Polož si ruce na srdce a řekni: "Děkuji za tento překrásný den, který mi byl věnován z Tvé dobrosrdečnosti. Velice si toho vážím." Naposled se usměj, a s úsměvem a vnímáním svého dechu klidně usínej. Je to naposled? Kdo ví....

Děkuji, že mohu spát s úsměvem na rtech. ;) S láskou Taraka Solei

30.9.2016