Kronika - Rodová kniha - Kniha rodu

Zajímá mě, kolik z Vás píše KRONIKU Vaší rodiny a proč?

Já, ano. Miluji příběhy a ze všeho nejvíce miluji příběhy, které jsem prožila se svou rodinou. Jde na nich nádherně vidět má cesta, mé prožívání, mé jednání, má proměna.

Jako malá jsem sepsala spoustu deníků se svými dětskými prožitky a sny. Jako velká jsem začala psát kroniku, abych zachytila veškeré krásné zážitky naší rodiny na papír.

Teprve v době, kdy jsem si přečetla Anastazii od Megreho jsem pochopila, že nestačí jen popisovat okamžiky a prožitky z nich, ale že tato Rodová kniha může sloužit také k předání důležitých myšlenek. A tak se v té naší knize občas objeví nějaké básně, vize, pravdy nás jako jednotlivců, i nezapomenutelné okamžiky. Miluji tuto naši Rodovou knihu.

V době ticha, kdy všichni cítíme volání naší Kroniky, jí poté společně listujeme, pročítáme, malujeme do ní a radujeme se z nových a nových zážitků a začátků. Miluji společné chvíle naplnění.

Taraka Solei

20.1.2017