Košík
0
$0,00

I tichá mysl může začít štěbetat...

09.10.2025

I tichá mysl může začít štěbetat v okamžiku, 

kdy se Tvá duše setká s Mistrovstvím 

kdy se Tvé nitro se začne projasňovat


Když usedáme do meditace, často toužíme po tichu v naší hlavě. Toužíme po okamžiku, kdy se všechny myšlenky rozplynou a zůstane jen přítomnost. Věříme, že nám klid naší mysli, přinese jasnost do našeho života.

Ale v určitém bodě naší cesty se může stát něco překvapivého - tichá mysl začne znovu štěbetat. Ne hlučně, zmateně, ale zato vytrvale. Jako ptáčci, kteří se ozývají za svítání. V tom tichu se objeví jemné pohyby: rázem se vyrojí myšlenky, otázky, pochybnosti. A to často právě tehdy, když se naše duše setká s energií Mistra.

Mistr – ať už v lidské podobě nebo jako vnitřní archetyp moudrosti – nese vysokou vibraci pravdy. A pravda má sílu prosvětlit i ty kouty, kde jsme doposud sami sobě něco nalhávali.

Jakmile se s touto energií potkáme, naše mysl to okamžitě ucítí a začne na to reagovat. 

Odzrcadlí nám všechny pochybnosti, které jsme v sobě nesli, aniž bychom to tušili. Přichází fáze zpochybňování nás, naší cesty, smyslu našeho života i poslání zde na Zemi. V naší hlavě nás začnou bombardovat otázky typu:

  • „Jsi připravená?"

  • „Je to opravdu Tvoje cesta? Jsi tady správně?"

  • „Děláš to správně?"

  • „Nepřeháníš to?"

  • „Na co si tu hraješ?"

  • „Toto je opravdu to, čemu věříš? Není to moc? Není to na hlavu?" :)


Mysl se totiž snaží chránit staré struktury, které se najednou rozpouštějí v síle Světla.

V jejím štěbetání není chyba..., je to součást procesu probouzení. Každá pochybnost, která se vynoří, ukazuje na místo, kam ještě nedopadlo světlo důvěry, plného přijetí a odevzdání se. 

V tu chvíli není třeba s myslí bojovat. Stačí ji vyslyšet. Dovolit jí, aby vyjádřila svůj strach, a pak se znovu vrátit do přítomnosti – do ticha, které zůstává pod vším tím šumem. Na místo, kde slyšíme a vnímáme jen svůj dech, bijící srdce, kde již bytostně cítíme a víme, že i toto je součástí naší probouzející se cesty. 

Jakmile své myšlenky jen pozorujeme a necháváme je odplout stejně jako přišly (jako mraky po obloze) a nevěnujeme jim svou pozornost tím, že bychom se snažili každou danou myšlenku dopodrobna analyzovat nebo se na ni vehementně zaměřit, tak se rázem naše nitro znovu projasní a štěbetání ustává. (V opačném případě se zacyklíme v kole nedůvěry, analyzujeme každou myšlenku v naší hlavě a získáváme maximálně bolehlav a návrat na začátek naší duchovní cesty - proč? Protože jsme evidentně ztratili víru v sebe, ve svou cestu.) 

Pokud tuto hru jen nezúčastněně pozorujeme, pochybnosti se rozplynou, promění v porozumění a my opět pocítíme hlubokou vděčnost. Ano, i za tyto pochybnosti. Protože právě díky nim jsme mohli zahlédnout, kde jsme se báli věřit sami sobě, své duši, svému vnitřnímu vedení.


Znovu se tak navracíme do ticha, které však najednou nese úplně jinou kvalitu. Už není prázdné. Je prozářené. Je to ticho, které slyší nejjemnější šepot duše.

I tichá mysl může začít štěbetat v okamžiku, 

kdy se Tvá duše setká s Mistrovstvím 

kdy se Tvé nitro se začne projasňovat

Díky tomu můžeme zaslechnout hlas své duše, tu nejhlubší pravdu, která proudí skrze nás v každé buňce našeho těla a v jejímž světle se všechno, co nebylo pro nás ukazuje, aby to mohlo být konečně propuštěno.


Pokud tedy máte pocit, že ticho v mysli je vaše vysněná konečná stanice a klid, prázdnota a zastavení jsou tím, po čem bytostně toužíte... Myslíte si, že až do tohoto bodu dojdete, už nebude, co hledat.  Pusťte to. Tak se vám začne v životě otevírat prostor pro něco nového. 

Díky tichu se naše duše setkává s mistrovstvím – ne s něčím, co přichází zvenčí, ale s hlubokým poznáním a vedením, které v sobě neseme odjakživa. Během tohoto ponoření, se naše nitro projasňuje.

Nejde o návrat ke starému chaosu myšlenek. Je to spíš podobné, jako když po dlouhé zimě roztají ledy a potok se rozběhne novou silou. Z klidného prostoru začne vyrůstat radostný šepot, lehkost, inspirace. Objeví se proud tvořivosti, který není zatížený pochybnostmi, je čistý a hravý.

Tichá mysl se tak pro nás stává úrodnou půdou. Pokud se na ni snese světlo naší duše, začne v ní růst nový život. Najednou slyšíme jemné hlasy intuice, přichází nám obrazy, nápady – štěbetání, které nám nebere klid, ale přináší nové barvy do našeho vnitřního světa.

Můžete tak zjistit, že i v tichu může být pohyb. Protože klid a inspirace se nevylučují, ale navzájem se posilují. Ve chvíli, kdy se nitro projasňuje, přichází nejen mír, ale i radostná živost a tvořivost. Naše duše začne zpívat a rozeznívat náš život. 

A tak se stane, že usedneme do meditace, naše myšlenky se rozplynou jako mlha nad ránem a zůstane jen čisté bytí. Posvátný okamžik. Ticho, které není prázdné, protože je plné přítomnosti. V tom okamžiku můžeme začít jasně vnímat hlas své duše, který však nepůsobí hlučně a rušivě, právě naopak. Je jemný, nenásilný, jako jarní potůček, který se znovu probouzí k životu.

Není to návrat k chaosu. Je to okamžik, kdy se naše duše dotýká mistrovství.

Mistrovství duše není o dokonalosti, o vědění či kontrole. Je to stav, kdy si dovolíš být v jednotě s tím, co je větší než Ty — s pramenem života, se Zdrojem. A když se tohoto proudu dotkneš, něco se v Tobě rozzáří.

Tvá mysl zůstává tichá, tvé nitro projasněné a z tohoto místa začnou postupně vyvěrat jemné tóny — inspirace, vhledy, vedení, které nepřichází z hlavy, ale ze srdce. Je to, jako by Tvá vnitřní Moudrost začala promlouvat skrze vibraci ve Tvém nitru.

To je praxe hlubokého naslouchání, kdy už nevstupujeme do proudu myšlenek, ale ani jej neblokujeme. Jen zůstáváme přítomní a nasloucháme vnitřnímu šepotu, který najednou jasně rozpoznáváme. Přináší jasnost, náhlé pochopení naší situace, radost, lehkost, chuť tvořit. A někdy je to třeba jen chvíle - tichý úsměv duše, která se poznává a rozpouští v samotném blaženém bytí.

Už nepotřebujeme kontrolovat mysl, ale dovolujeme životu, aby se skrze nás projevil.

Ticho se proměňuje v píseň života a mysl, která mlčela, začne zpívat z duše.

To vám ze srdce přeju. 

Taraka

Srdečně zvu 6 žen na Cestu do ticha >>

Nekrásnější čas, který si můžeš dát, je hluboké spojení s Božstvím - Jsoucnem - Absolutnem.

Čeká nás:

- meditační praxe

- procházky přírodou

- Om-chanting

- techniky k hlubokému propojení s nitrem

- samozřejmě ticho

- spousta ticha

- pohyb

- spousta pohybu

- nečinnost

- činnost v nečinnosti

- setkání s vnitřním pozorovatelem.

Těším se na 6 odvážných žen, které se s námi ponoří do ticha. Některé jsou již přihlášené.

Jídlo budeme řešit na místě dle aktuálních pocitů. Můžeš si zvolit půst, společnou vědomou přípravu jídla nebo jiný způsob.

Taraka ☀️

Share
Taraka Solei Žena, která miluje život na Zemi. Vášnivá spisovatelka a autorka knih a karet poznání >>, ve kterých se její vášeň k životu i k Matce Zemi zrcadlí skrze životy hlavních hrdinů. Miluje inspirovat ostatní k milování sebe i života, objevení svých darů, k přijetí stínů, k probuzení vášně k životu, zodpovědnosti za svůj život a k probuzení radosti, vděčnosti i vnitřní záře. >> Je autorkou sebe-rozvojových seminářů >>, ročního on-line programu Hvězdná cesta sebevědomé ženy >>, lektorkou pánevního dna >> a dalších živých akcí, které přináší nový pohled na sexualitu, znovuzrození, život i smrt >> a inspirují ostatní k nalezení vlastní cesty. Více o Tarace, její profesi fyzioterapeutky >> , kinezioložky, lektorky pánevního dna >>, aktivátory >> a inspirátorky najdete tady. >>