Láska není hloupá
Nestav se na hlavu kdykoliv, když někdo zapíská.
Včera jsem dostala překrásnou květinu - na zahrádce nasbíranou a ručně vázanou. Nádherně voní a je plná lásky. Děkuji.
A taky jsem provedla spoustu lidí fyzioterapií a láskou k tělu, i aktivačními sezeními. Byl to opravdu silný den, kdy se děly zázraky na takových úrovních, které zatím slovy ani neumím popsat.
Poselstvím jednoho příběhu z aktivačního sezení, bylo:
LÁSKA verzus RESPEKT
Obojí jsou dvě strany jedné mince.
Pokud budete milovat a myslet si, že je v pořádku:
aby vám jiní ubližovali,
ponožovali vás,
abyste byli submisivní, nebo pasivní, či bez práv…,
tak se snažíte lásku pochopit myslí, ale opravdu ji necítíte srdcem.
Láska má:
přirozený respekt.
Dokáže se za sebe postavit a říct dost bezpráví.
Ví, kudy vede její spirituální cesta a drží se jí.
Nenechá se omezovat, ani ovládat žárlivostí, nátlakem, ani čímkoliv jiným.
Nehodnotí, nesoudí, jen je a cítí.
V momentě, kdy někdo koná vůčí ní v bezpráví, reaguje v lásce - ale reaguje. (Nečeká s nastavenou druhou tváří)
Láska není hloupá, i když je oddaná vyššímu záměru.
Je bezostyšná, hluboká, naplňující danou bytost i bytosti kolem ní.
Ti, kteří nedokážou milovat sebe ani jiné, se mohou láskou cítit ohroženi, a vyvíjet proto tlak na ostatní, který však vytváří jen další a další napětí a zmar. Láska jim však chybí, a tak se ji snaží často udržet jakoukoliv cestou. Například:
vytvořením závislosti.
Podmaněním si druhého, apod.
Nebo taky druhý tip lidí, kteří se raději schovávají za samotu, která ale nemá nic společného z opravdovým pocitem vnitřní prázdnoty, ze které se vše rodí. Obklopují se samotou a cítí se sami, osamoceni a to je vede k další frustraci a konání z ní. Tzv. Kopou kolem sebe a tváří se, že jim na lásce vůbec nezáleží, jen proto, že je kdysi někdo zranil.
Takže, přátelé: