A bude to podle mě...

Chceš, aby bylo v životě vše podle tebe?

S tímto tématem se velmi často setkávám.

Možná byla tvá první odpověď "NE" ,

ale přesto se na chvíli zastav a naciť se na tuto otázku a na to, jak to máš nastaveno uvnitř?

Lidé si často myslí, že pokud bude vše podle nich, budou v životě šťastnější.

💗 Kdyby jim tak nikdo neodporoval, to by bylo.

💗 Kdyby je každý den někdo jenom chválil, to by se žilo.

💗 Kdyby jim muž snesl modré z nebe, to by byl sen.

💗 Kdyby se žena s mužem každý den milovala, to by byl ráj...:)

Anebo ne?

Co myslíte?

Většinou se to tak neděje. Proč?

Protože pokud své štěstí vnímáme jen tehdy, kdy ostatní skáčou, jak mi pískáme, časem to znudí všechny.

Není tam růst. Jen závislost.

Není tam vlastní snaha pečovat o svůj vnitřní svět, vzít si zpátky zodpovědnost za to, co žiji a tím pádem i svou sílu, která spočívá v tvoření svého života a následně i života společného.

Lidé, kteří stále dělají vše, co nám na očích vidí, ztratí časem svůj směr, svou cestu.

Ale co víc, ztratíme ji tak i mi sami, protože se nám naše cesta bude líbit jenom do doby, dokud bude okolí ochotné dávat a my tak budeme moc brát...

Možná se ti zdá, že:

💗 rozumíš vašemu vztahu lépe než partner, ale zeptala ses ho někdy, jak vnímá váš vztah on? Co by potřeboval, aby se i on ve vašem vztahu cítil lépe? Nebo sleduješ stále jen své zájmy? (Je to přece vztah dvou lidí, není to jen o tobě.)

💗 rozumíš své práci lépe než tvůj šéf/ka? Ale zeptala ses někdy, proč máš činit takové kroky, které jsou po tobě vyžadovány? Možná se ti zdají nesmyslné, ale když to uvidíš očima svých nadřízených, možná změníš názor, nebo můžeš navrhnout jiné řešení.

💗 zdá se ti, že rozumíš lépe vašim dětem a ty jediná/ý se o ně dokážeš postarat líp než kdokoliv?... Víš tedy lépe i to, co všichni potřebují bez toho, aby ses jich zeptala? atd. Co když se všichni doma těší na to, až si někam bez nich vyrazíš a oni si budou moct na chvíli oddechnout? (Zkus se zeptat, možná tě to překvapí. :) Možná se neptáš a nedovolíš si odejít, protože by ses dozvěděla něco o sobě samé...

💗 rozumíš lépe celému vesmíru, protože přece vše tak dlouho studuješ, naciťuješ, vnímáš a všichni ostatní jsou pozadu a už to s nimi nejde dál vydržet... (Možná ano, ale co když zatímco ty jsi šla dovnitř, oni šli životem s nohama na Zemi, učili se skrze mezilidské vztahy, na které jsi ty, skrze svou cestu do nitra, zapomněla?)

Poslední dobou se velmi často setkávám s páry, kde žena určuje směr a muž se veze na jakési podivné vlně. Jakoby muži ztratili sílu podílet se na vztahu, rozvíjet ho spolu s ženami a zanechat v něm otisk své energie, existence, svých darů.

Místo mužů jsou doma často chlapci, o které je třeba se postarat, nebo kterým je třeba říkat, co mají dělat, aby něco vůbec dělali, anebo muži paralyzovaní nepojmenovaným vnitřním strachem, kteří neustále vyčkávají, co zase bude, s jakou přijde žena domů a co bude vyčítat tentokrát. Či muži, kteří jako psíci plní veškerá očekávání svých žen, bez pocitu vlastní důležitosti v celém tom životním kole.

Žena se tak staví do role matky, poučuje, školí, lamentuje, vyčítá, ale nikam to nevede. Začne pak raději vše dělat za muže - rozhodovat, kdy a kam se pojede na dovolenou, protože bez ní by se přece nikam nejelo. Zatlouká police za muže, protože on by to nikdy neudělal atd. Jakoby běžela krysí závod, který nikdy nemůže vyhrát. Je tak náročné stále všem okolo udávat směr, že? Za všechny všechno dělat, protože oni by bez nás nic nezvládli. :) Často i ženy říkají: "Radši si to udělám sama a mám to podle sebe." Ale vzápětí dodávají: "Jsem na všechno sama, nikdo mi nepomůže, nikdo mě nepochválí. "

Takový muž pak nemá co na práci a má tolik času, že neví, co s ním a tak si najde milenku, která mu dopřeje,aby ji nosil na rukou, aby jí kupoval kytky, aby vnímal její potřeby, protože ona zamilovaná - vnímá jeho = prince na bílém koni, který je pro ni vším.

Totéž se děje s ženou, kterou muž neustále nosí na rukou a splní jí všechny sny. V tomto případě se začne nudit žena, která se přestane vyvíjet v rámci společného vztahu a najde si něco, co ji naplní - většinou nový vztah = muže, který jí nedá vše zadarmo, který jí bude ukazovat její omezení, aby je jedno po druhém překonala. Takového muže, který ji konečně postaví do své síly, řekne jí, že nebude důvodem rozvodu či rozchodu a že si musí urovnat své vztahy i kdyby ji on potom, co odejde od manžela měl odmítnout. (Tolikrát jsem toto na terapiích slyšela.:)

Nejednou mi ženy na terapiích říkaly, že je jejich vtah tak děsný, až si říkají, že kdyby jim dal manžel facku, byla by to ta poslední kapka, aby mohly ze vztahu odejít... (Pak jim ji dá a ony mají konečně důvod, aby řekli: "Za náš rozchod můžeš ty." a dál si v tom celém nepřipustili podíl své viny...)

A já si v tu chvíli říkám, proč neodejít bez facky? Bez milenky či milence? Proč raději neodejít ve své síle, rozhodnuté žít lepší život?

Všichni máme Vesmírné právo, žít svůj život v lásce.

Vidět všechny krásy vesmíru je krásný zážitek, 

ale žít to všechno s nohama na zemi, to chce kuráž.

Pojďme to stáhnout do hmoty milé ženy. Přestaňme sebe nebo své partnery či děti vláčet životem. Žijme svůj život, o kterém jednou budeme s radostí vyprávět, jak krásný byl.

Chystám pro vás program, který nemá obdoby. Je teprve u zrodu, respektive je v bodech, co vše vám chci předat, abyste začaly svůj Vesmír žít, nejen o něm povídat.

Program bude s ročním přístupem on-line, aby nás žádná korona neovlivnila... Kromě té královské Koruny, na naší hlavě, kdy dojde konečně k přijetí TADY A TEĎ.

Proto jsme si vybrali Zemi.

Na Zemi jsme přišli tvořit a chtěli jsme tvořit pro sebe navzájem. Nepřišli jsme poučovat, vědět vše lépe, přišli jsme žít!

Naslouchejme životům lidí kolem právě ve chvílím, kdy máme pocit, že máme rozdávat cenné rady. (Ty totiž přichází na řadu teprve ve chvíli, kdy o ně druzí požádají.)

Podívejme se na 5tici svých nejbližších přátel. Většinou máte velmi podobné vztahy, osudy i hojnost. Je to dobré cvičení pro začátek. Uvidět to, co je třeba změnit.

Mějte se krásně a žijte své životy ve své síle, pevně na svých nohách.

Taraka