Předsvatební rituál, co se stal obřadem - spojením duší

Začalo to nevině :D, jedním e-mailem kouzelné ženy Lucie, která si mě vybrala se svou láskou Mojmírem, abych je provedla předsvatebním rituálem. 

Otevřeně jsem jim napsala, že tyto rituály nedělám, ale volání jejich duší bylo tak silné, že jsme všichni cítili, že to bude premiéra pro nás pro všechny a se vším všudy.

Domluvili jsme si setkání, které tak krásně plynulo a hladilo nás, až jsme z toho byli dojatí a naplnění. A z tohoto setkání vyšel na povrch rituál přesně pro tento pár, složen z toho, co potřebovali dokončit, aby v čistotě a lásce mohli vstoupit do manželství.

A tak se stalo, že jsem 27.8.2023 vyrazila za nimi do nádherné Jurty, kde se předsvatební rituál uskutečnil v naladění na Ty dvě úžasné zamilované bytosti. (Ještě, že jsem reflektorka :D. Díky tomu jsem pro ně ten den mohla být opravdovou podporou, láskou samou a oni mohli jen nerušeně zůstat v naladění jeden na druhého a na lásku, kterou cítí.)

A byla to síla, nádhera, krása, láska, hloubka, očista, plnost, hojnost, vděčnost, bezpodmínečnost, spojení duší, klid a mír, vášeň a nekonečno...

Průběh rituálu vám tu sdílet nebudu, protože byl jen a jen jejich a pro ně, ale posdílím vám skrze videa, básně a fotografie, své pocity a taky Ty jejich, abych na vás přenesla kousek lásky, která nezná mezí, protože je bezpodmínečná. 

Lásky, která je přenositelná a která se otiskuje a probouzí i ve vás, když se propojíte s někým, kdo ji žije. Lásky, kterou prožívám i já se svým mužem a přála bych ji zažívat každé ženě a každému muži. 

Tak jste-li již připraveni na lásku, pojďme na to. 

Toto krátké video shrnuje naše prožitky z celého dne, po kterých přišla i tato báseň a sdílení. 

V přítomnosti lásky byla jsem 

víno z kalichu na oslavu pila jsem. 

Pohoštěna hostinou s výslužkou odjíždím. 

Této lásce přeju, ať se nestydí 

být příkladem nám všem. 

Ukázat nám, jaké je, 

když duše spojí se 

a láska skrze oči uvidí 

hluboko do lidí, 

 kde čistota se rodí 

v nitru 

tiše naslouchat ševelení větru 

s nohama bosýma dotýkat se Země, 

která té lásce výživu dopřává. 

Být pro sebe oporou 

Lásku si denně vyznávat, 

dotekem srdcí 

být ve spojení, 

spolu, s vnitřním klidem, mírem, objevovat školu 

nového poznání, 

jež společný život skýtá. 

Miluji Tě zašeptal a ona zjihla Láskou samou. 

Bylo jí tolik, až ji nezvládala unést, 

a tak se ponořila 

a to byl teprve šrumec, 

když láska objala ji 

plně prostoupila poslední hradby jejího srdce. 

Miluje on ji 

i ona jeho. 

Spolu navždy.

Z celého propojení jsem cítila nesmírnou radost, vděčnost a byla jsem naplněna štěstím. Na tak nádherné přípravě na svatbu jsem ještě nikdy nebyla. Láska Lucie a Mojmíra je silná, hluboká, nádherná a mě bylo ctí, být v jejich poli. Jsou pro sebe stvořeni jako puzzle. Stále mě to dojímá.

Když mi potom od novomanželů přišla tato zpráva, láska se rozlila do širokého okolí.: 

„Tarako, jsme toho tak PLNÍ.  Slovy téměř nelze popsat, uchopit, přenést to, co cítíme. My víme, že víš:  Srdce ví,  Duše ví.  Jsme naplnění a ponořeni do lásky, radosti, štěstí, VDĚČNOSTI, klidu a míru. Milujeme se. Milujeme Tebe. Milujeme ŽIVOT. Stále to doznívá... Sima nám zpívá. Svíčky nám hoří. Stejně jako láska a vášeň v nás. To volání k Tobě bylo tak silné. Už víme proč. Bylo a je to stále NÁDHERNÉ a SILNÉ. DĚKUJEME z celého srdce. Objímáme Tě a posíláme pusy od našeho domácího oltáře. 

Nádherně jsi zachytila kouzlo okamžiku, našeho propojení, cítíme, jak naše láska z těch fotek vyzařuje a tetelíme se blahem .

Tarako, DĚKUJEME. Tak moc ten včerejší rituál a obřad pro nás znamená. Jeho hloubka se mě dotkla v každé buňce a večer i noc v Jurtě byla překrásná."

Když potkáš se s těmi, 

jež duše rozpoznala, 

tak dobře je Ti, 

až láska skrze tělo sálá. 

V objetí něhy, 

dvě duše pozoruješ, 

tolik je miluješ, 

tolik je miluješ 

a oni to vědí. 

V tu chvíli oči pro sebe jen mají, 

jejich den se do čistoty a pravdy odívá, 

ona v červeném, 

on v bílém, 

spolu krásně ladí, 

z otevřeného srdce růžové koberce na cestu jim vysílám. 

Kráčí tiše, 

 však s jistotou ví přesně, 

kudy cesta jejich se ubírá… 

ke klidu, míru, vášni, něze 

stále se na ně dojetím usmívám. 

V očích jiskřičky je vedou 

neb Srdce ví 

 A Duše taky 

že Ona je tou pravou nevěstou, 

On ženichem je tím pravým. 

Ach, jak se mají rádi, 

skálou se pro ni stává, 

 On vychází jí vstříc, 

Ona do náruče mu padá, 

nese jí srdce na dlani, 

svíce na cestu životem jim svítí, 

až oči mé, 

stejně jako ty jejich zjihly, 

když vyslovili nahlas, 

co jejich duše vědí, 

milují se, 

dneska už naposledy, 

jako dvě duše s různými jmény, 

od zítra, 

ať všichni přátelé vědí, 

že hold společnému rodu vzdávají. 

On Amani, i ona Amani 

Cestou života si vykračují naplněni. Ponořeni do lásky, radosti, štěstí, VDĚČNOSTI, klidu a míru. 

Neb jejich láska jim dala úplnou rodinu. 

Rodinu duše. 

Neb srdce ví, 

Duše ví. 

Možná mě znáte delší čas, a tak víte, že miluji básně, proto je jich plná i Sarah. A tak, když mohu sdílet své láskyplné pocity skrze báseň, tak to je pro mě úplně nejvíc. A tak jsem ráda, že po tomto předsvatebním rituálu vznikly hned básně dvě:) a že novomanželům udělaly radost. 

Lucie: „Tarako, lásko. Já Tě MILUJU. Ta básnička nás opět tak dojala. Znova a znova prožívám ty lásky-plné a radostné chvíle naší rodiny Duše. Nádherně jsi vše zachytila slovy i fotkami. Vděčnost i za celý proces, který předcházel obřadu. Bylo to pro mne hodně těžké. Ale uvnitř jsem tak silně cítila, že jdu-jdeme správně...že si tam přeji jít... že si přeji projít těmi procesy a očistami... a i když mi v nich v danou chvíli nebylo vůbec dobře ani hezky, jsem za ně vděčná. Procesy mnou silně procházely už 2 týdny zpět. Teď totálně ponořena v hluboké lásce ... je to pryč... proměněno ... Amani"

Mojmír:

Víte, slova lásky jsou chabá, pokud lásku v sobě necítíme. A aby mohla být láska plně projevena a došlo k propojení muže a ženy, je třeba vytvořit si pro nový vztah prostor. Pročistit vše, co již není součástí našeho životního příběhu a ocitnout se ve své čistotě, v bodu nula, ze kterého můžeme opět vykročit - nově, čistě, sami za sebe, neovlivňováni okolím, tím, co si přejí ostatní, vykročit ve své síle, směrem svého záměru. 

A tak se stalo. A tyto dvě lásky, se před spojením duší, mohli očistit, a propojit v absolutní čistotě sebe. Bylo to tak silné a dojemné zároveň. Přišlo tolik požehnání. Matka Země s nimi komunikovala přes všechny živly - oheň, vodu, vítr i éter. Dotýkalo se nás to v srdci. (Dokonce i lístek, který ze stromu spadl během odpuštění se dotkl Mojmírovi srdeční čakry.) 

A o tom to lásky je. 

Předsvatební rituál NENÍ o dnes tak tradičním loučení se svobodou stylem opíjení se do němoty, objednáváním striptérů a striptérek. JE o očistě, odevzdání toho, kým jsme byli, všech těch předchozích vztahů. Poděkování rodičům, odpuštění jim i sobě, o odložení masek a o vstoupení do čistoty sebe, ze které náš vztah jedině můžeme tvořit. 

Předsvatební rituál je o lásce, o spojení duší, sdílení společné vize, spatření společné cesty a taky o zachování svobody jeden druhému. 

A pokud ve vztahu lásku neztratíme, budeme společně stále růst. 

A to vám všem přeji. 

Chcete-li si takový rituál vytvořit se svou láskou spolu sami...

...pak nezapomeňte na to, že jde o přechodový rituál, během kterého se oddělíte od toho, co už dobře znáte, přerodíte se ze starého známého do nového, kdy na závěr dojde ke sjednocení duší a klidně i těl:).

Možná znáte rituální tradici, která se na Moravě stále ještě dodržuje, i když už se vytratil její pravý význam. Jde o tzv. čepení nevěsty. 

Při čepení se ženě rozplétají vlasy, sundá se jí z hlavy pletený květinový věneček, který symbolizuje čistotu a panenství, a jedna ze starších žen jí na hlavu nasadí čepec, kterého se každá žena dotkne, jde o symbolický přerod do vdané ženy. Zpívají se písně typu: „Dneska nevěsta, zajtra žena, dnes večer bude začepená..." a dívka se tak uvádí do role vdané paní. 

Za mě by měl být každý rituál odrazem duší, které se při něm setkávají. 

Chcete-li být v tu chvíli obklopeni blízkými ženami a muži, pak to udělejte. 

Chcete-li být u tohoto rituálu sami, dopřejte si to. 

Chcete-li se připravit každý sám v kruhu svých blízkých žen i mužů, je to taky v pořádku. 

Podle toho bude mít váš rituál také speciální průběh a podobu. Dopřejte si to. Nalaďte se na sebe. Vyberte si hudbu, kterou milujete oba. Cokoliv cítíte. Vše bude v souladu s vaší duší. 

Ženy mohou sdílet své příběhy a pocity, které zažívali před a po svatbě s nastávající nevěstou.

Stejně jako muží s nastávajícím ženichem.

Můžete tak cítit podporu žen v kruhu, a muži zase mužů v kruhu. Pocítit, že nikdy nejste sami, a že to, co právě prožíváte vy, už si někdo zažil před vámi a může vám tak být opravdovou oporou v této chvíli i ve chvílích, které přijdou později. 

Svatebčané Lucie a Mojmír si přáli být jen sami dva a bylo to kouzelné. Vše jsme nechali plynout skrze potřeby jejich niter, které je vedly do čistoty a pravdy před sebou samými. Ani na hudbě jsme se nedomluvili a když k nám během rituálu přišla tato, byli opět všichni dojatí, protože si ji přáli mít na svatbě. 

A tak se rituál stal obřadem, spojením duší a zamilovaným dopisem jedné velké lásky, která žije.

Jsem vděčná a šťastná spolu s nimi.  

Taraka

PS: Děkuji, že mě oslovujete vašimi životními projekty:) Díky, že mohu být u toho s vámi.