Projekce

Krásný den, moji milí. 

Dnes se chci zeptat, zda se ve svém životě setkáváte s projekcí, 

nebo sami do jiných lidí něco projektujete.

Nejčastěji to můžeme vidět u dětí. 

Př.

1. Vidíš  ji/jeho........... (dosaď si sestřičku, sestřenici, tetu, bratrance, strýce, bráchu ...)? 

• Ta je tak šikovná, klidná, proč nemůžeš být jako on/a?
• Vidíš, jak se krásně ..... učí? 
• Proč taky nemůžeš být tak v pohodě? 

     2.      Hlavně nebuď jako ona

• ne, že budeš tak zlobit, to bys nás hodně zklamala, 

• ne, že budeš na chlapi jako ona 

• ne, že z Tebe bude teplouš/lesba ... 

• ne, že budeš pít jako on/a... 

apod.

Velmi často si ani neuvědomujeme, že to děláme a jak moc tím ubližujeme našemu okolí.

V tom prvním případě 

se člověk cítí nedoceněn, nemilován a celý život si stoupá do svého sebevědomí a do toho být sám sebou, protože má v sobě jako rozbušku tuto projekci: 

"mám/měl bych být jako on nebo on/a," 

o kterou se po celý život marně snaží a ne a ne ji dosáhnout. 

(Nikdo z nás totiž nikdy nemůže být nikým jiným, protože jsme sami sebou. Vždy. I když se o to - být někým jiným - budeme snažit, nikdy se jimi nestaneme. Nikdy nás za to okolí neocení.) 

Okolí nás chce jen vyprovokovat k tomu, jít do ještě větší pravdy sami k sobě. Být sami sebou, ať se na nás oni tváří jakkoliv.)

V tom druhém případě 

se člověk cítí pošpiněn. Buď se za každou cennu snaží nebýt jako on/ona, protože je to špatné - a nežiije pak plně svůj život, svou cestu.

Nebo se záměrně či nevědomky stane tou osobou, se kterou je neustále srovnáván/konfrontován, aby jim ukázal/a...

V obou případech mají však lidé pocit, že nemůžou být sami sebou, jinak je:

• vyhodí z domu,

• nebudou milovat,

• nepřijmou,

• nebudou dost, nikdy

• apod.

Takže prosím...

JAK Z TOHO VEN?

• Přistihněte se kdykoliv, když budete na někoho tuto projekci = kletbu vysílat a řekněte sami sobě: "DOST!" Přestaňte ho srovnávat s někým jiným. Nejde srovnat něco, co je rozdílné. Jde to maximálně napodobit. 

• Zaměřte se na kvality toho člověka, který je před vámi.

• Proč ho vlastně tolik porovnáváte s jinými?

• Čeho se bojíte?

• Čeho tím chcete dosáhnout pro sebe?

Nic vás nenapadá? Uvedu vám pár příkladů:

Např.

• aby si neřekli, že jsme ty naše děti dobře nevychovali,

• aby si o nás nemysleli, že jsme divní, protože on/a je . .. . . (příklad další ezo blbka:)

• aby nebyl pošpiněn rod, reputace v práci, ve městě, vesnici, rodině, apod. (pravděpodobně jste zažili jako malí stejnou projekci trošku jinak)

• aby jste zapadli do nějaké společnosti, do které chcete patřit i za cenu vnitřních či zevně vyjádřených lží apod.

Mohla bych pokračovat dál a dál.

Prosím.

Zkuste v každém člověku spatřit jedinečnou bytost a pochvalte ji dnes za něco, čeho si na ní vážíte. A ode dneška to dělejte každý den. Každý den zkuste najít jednu věc, za kterou si vážíte člověka vedle sebe.

A i vy se konečně přestaňte srovnávat a snažit se být nebo nebýt jako někdo jiný.

Jste jací jste a to je dobře. 

Taraka