Uzemni se a zatoč s krizí

19.04.2020

www.taraka.cz
www.taraka.cz

Nedávno se mě jedna žena ptala na radu ohledně uzemnění a nějak jsme se společně dostaly i k tématu psychospirituální krize.

Ráda bych to s vámi sdílela, protože se mě na tato témata často ptáte a vzhledem k mé práci jsem za ty roky nasbírala od klientů spoustu kontaktů na terapeuty, kteří pomohli s tím či oním třeba i vám. Napíšu vám o nich do článku. (Chci jen dodat, že nikoho z nich osobě neznám. Tak se případně naciťte, jestli jsou tito lidé vhodní i pro vás a třeba se na ně někoho dalšího poptejte.)


O tom, co je to psychospirituální krize se můžete odborně dočíst třeba tady >>. Na těchto stránkách najdete případně i odbornou pomoc. Dále klienti doporučují psychoterapeutku Janu Bartošovou nebo psychologa Miro Hajduka >>, který se věnuje i rodinným a individuálním konstelacím a práci s traumatem >>

Podle mých osobních zkušeností z praxe se psychospirituální krize častěji objevuje u lidí, kteří se například nechají do něčeho zasvětit, praktikují tantru nebo provozují tzv. duchovní turistiku, kdy navštěvují jeden seminář za druhým, aniž by počkali na doznění účinků - dosednutí.

Dojde tak k tomu, že se energetické pole otevře příliš rychle, nebo-li dříve, než je člověk fyzicky, emočně i energeticky připraven a objeví se krize, kolaps, duševní nemoc.... (Kdo mě znáte víte, že nejsem příznivcem zasvěcování do energií.) 


Věřím tomu a podle toho i žiji, že co se nám má otevřít se nám samo od sebe otevře ve správný okamžik - tedy v době, kdy jsme dostatečně připraveni fyzicky, emočně, energeticky - spirituálně na propojení s čistým vědomím. )


Takové přirozené probuzení do vyššího stavu vědomí se poté děje postupně. Nejprve jako krátký záblesk, pak to vydrží o něco déle, až vtom zůstaneme napořád. 


Tyto stavy poznáte tak, že jsou nádherné. Nejdou vymyslet, vybájit, zachytit slovy, pohltí vás. Nemáte z nich strach. Vždy cítíte blaženost, protože se dotknete Božství v sobě a tak poté toužíte po jediném, aby tento pocit zažil každý. Najednou začnete vidět a vnímat v životě tu jednoduchost, lehkost, klid.)


Rozdíl s krizí je tedy patrný na první pohled.

Pokud se otevřete příliš rychle, může se to projevit fyzickou i jinou bolestí, psychickými obtížemi, neklidem, stresem, třesem, nepřijetím apod. Tato přehnaně rychle nahromaděná energie, nemá šanci proudit, protože jí to neumožníte - nevíte jak a dojde k tomu, že na základě jakékoliv banální situace, kterou byste jindy zvládli - například neopětovaná láska, se začnou objevovat projevy krize. 

Takový člověk potom náhle vidí, co jiní nevidí, slyší, co jiní neslyší a protože nebyl připraven, postupně plynule, necítí se bezpečně, někdy má i pocit, že je jeho život u konce. Neví, co se mu opravdu stalo a co je jen vybájeno jeho krizí. Rodina se o ně začne bát a tak je raději předá do rukou odborníků, kteří je utlumí různými léky, ale situace se bohužel nevyřeší. Příčina je stále tam.


Přitom vnímám, že pokud člověk projde psychospirituálí krizí a je v této situaci podpořen, vyjde z ní silnější. Jen je důležité, mít u sebe v tu chvíli někoho, kdo této krizi rozumí. 


Co doporučuji za sebe:

Vyberte si jednu osobu, kterou toužíte následovat. Nechoďte z kurzu do kurzu - nebo ne rychle po sobě a nechte v sobě intenzitu prožitku doznít. Pokud prožitek neintegrujete, je vám na nic. S člověkem, který vás kurzem provedl komunikujte, je-li to třeba a objeví se něco, co nejste schopni sami zvládnout. Pokud je to nad možnosti daného terapeuta, měl by vám nabídnout kontakty na další péči - případně i psychoterapii. Ideálně, pokud je psycholog on sám nebo má alespoň nějaké základy. 

Například po intenzivním transformačním kurzu Cesta vědomého bytí na Zemi >> , mají lidé blahodárný pocit i užitek i rok poté. Rok tedy může trvat, než dozní prožitek z tohoto kurzu. Tak dlouho mění život. Tak dlouho vnímají lidé blahodárný vlil. Píší mi i roky potom. Cítí to, co já. Vnímají v sobě Božství.


Pokud necháte doběhnout procesy, které se vám na jakémkoliv kurzu otevřou, vše se usadí a proběhne v klidu a bez zbytečných krizí. Budete se cítit ve svém těle skvěle.


Pokud však navštěvujete jeden seminář za druhým, neustále navyšujete vědomí a ještě pokaždé s někým jiným, může dojít k tomu, že tzv. ULETÍTE. Pocítíte závratě, nebudete schopni vykonávat běžné věci, například spát, nebudete třeba vědět, zda jste zamkli nebo ne (v extrémním měřítku), co je sen, co je realita, nebudete přítomni při rozhovoru s druhými lidmi, během činností atd. a spíše než klid, vnesete do svého života zmatek.


Takže, jak se uzemnit?

Existuje několik způsobů.

  • otužováním - ideálně v přírodě (Pozor! Nemůžete hned skočit do ledové vody, je třeba do ní vstupovat postupně, připravit se. Mrkněte třeba na ledového muže Wim Hofa, který vás tím provede. Nebo si přečtěte knihu Triša >>, kde se otužování okrajově věnuji.)
  • koupáním v řekách, jezerech, v moři
  • pobytem venku - chozením bosy po Matičce Zemi, spaní pod širým nebem, (Objevila jsem tyto stránky, mrkněte >>)
  • dotýkání se květů, stromů, hlíny - sázení, rytí, jakákoliv těžká fyzická práce s půdou venku, sázení stromů, apod.
  • opláchnutí obličeje, rukou i chodidel - k okamžitému vzpamatování se, odevzdání toho, co není vaše. Voda pomáhá zpřítomnit se. Třeba jako když si ráno umyjete obličej. Můžete ji pít - třeba ze studánky, nebo si omývat obličej, chodidla, dlaně...
  • pomáhá taky zpěv - pozitivní hudba, klidně hudba s bubny, muzikoterapie,
  • Satori dýchání (provádí např. Martin Bartošek v Brně, Praze)
  • práce s keramickou hlínou - uvolňuje vnitřní napětí, stres, spolu s hlínou zpracujete i své emoce,
  • malování,
  • Australské květové esence (postupně místo antidepresiv. Míchá je třeba paní Anna Žabenská >>
  • můžete se potírat přírodními oleji z bylin, nosit po kapsách kameny, které slouží k uzemnění
  •  zabalit se do deky, cítit pocit bezpečí, 
  • vnímejte to, co jíte,
  • dostatečně spěte apod.

Díky uzemnění pocítíte 

  • uvolnění napětí v těle, 
  • budete ve svém životě více TADY a TEĎ, 
  • přestane vás bolet fyzické tělo, 
  • zklidníte svoji mysl...
www.taraka.cz
www.taraka.cz

Dříve nebylo tolik psychických potíží, protože většina lidí pracovala venku. Často chodili bosky po Zemi, spali na ní, milovali se na vyhřáté letní zemi nebo pod třešní, zpívali, těžce fyzicky pracovali, tancovali, sdíleli, byli spojení se Zemí, protože Země pro ně nebyla jen tou, po které chodí, na které staví a žijí, ale byla pro ně vším. Tak jak zasadili na jaře, tak sklidili a byli si toho absolutně vědomi, protože stačilo málo a třeba kvůli nepřízni počasí přišli o úrodu na další rok. Lidé dříve s přírodou žili, kooperovali s přírodou, což mi připomnělo mou oblíbenou knihu Koopeerace s přírodou a vůbec... Vážili si Země, která jim dávala za odměnu i těžkou práci to, co si vlastní silou vypěstovali, o co s láskou pečovali, čím žili a byli tím živi.


Dnes často sedíme doma nebo v práci. Ovládáme veškeré technologie, často i počasí svých bezohledným chováním a zapomněli jsme, že ZEMĚ není jen povrchem, který se dá dobře zpeněžit, prodat, zastavět, ale že JE PŘEDEVŠÍM ZDROJEM VŠEHO, CO JÍME, PIJEME, DÍKY ČEMU ŽIJEME A JSME ZDRAVÍ.


Je třeba nejen náš život, ale i vše, co tvoříme udržovat v rovnováze a harmonii. Vždy začít u sebe. Neříkat lidstvo ničí to i ono - protože ty i já jsme lidstvo.


Čím více jste venku, chodíte bosky po zemi nebo na ní spíte, tím více máte energie, životní síly, tím méně máte stresu, lépe spíte, jste zdravější, protože přijímáte ze sluníčka zdroje - například vit. D ze Slunce, vitamíny z ovoce a zeleniny, kterou během práce uzobáváte ze stromů a keříků, prací zlepšujete prokrvení celého těla, pobytem venku vás přestane bolet hlava, protože se můžete více okysličit - nadýchat čerstvého vzduchu, apod.


Mé děti mají krásné pohádky, které vypráví o holčičce, která byla dlouhodobě nemocná. Uzdravila se právě díky pobytu venku. Jak už dříve zjistili naši předci - kde nemůže slunce, přichází nemoc či doktor. Ale není to jen o slunci.

Dříve lidé vyháněli děti neustále ven. Moje máma často vzpomíná, jak jako malá chodila pást krávy. Celý den s nimi byla na pastvě a pak je zase vzala zpátky domů.


Vnímejte Zemi, dýchejte s ní, nechte své srdce pro ni tlouct a ona vám to vrátí. Vždy. V dobrém. Bude vám líp. Na čerstvém vzduchu vám přijdou nápady na to, jak věci změnit, jak něco hodnotného vytvořit apod. I Buddhovi vše důležité došlo v přírodě, i Ježíš neustále putoval krajem. Ať si vyberete kohokoliv, nikdo neseděl doma na zadku u počítače:)


Že tomu nevěříte? Vyzkoušejte to. Vyjděte ven. Vnímejte dotek nohou na Matičce Zemi, soustřeďte se jenom na to, jak nohu pokládáte na Zemi a jak ji odlehčujete. Zaposlouchejte se do zvuků přírody, propojte se s dechem Země, nechejte odplout vše tíživé spolu se zvukem tekoucího potoka. Žijte vědomě. Žijeme spolu na Zemi.

Buďte k sobě laskaví, buďte laskaví k Matce Zemi.

Taraka