Duše se zachvěla a já věděla

...že je to naše cesta.

Znáš ten pocit, kdy Duše zavelí a nemůžeš jinak, než ji poslechnout? 

Mnohokrát slyšíme ten vnitřní hlas, který nám našeptává, co dělat. 

Občas na nás mluví i nahlas a my si říkáme, že ho přece nemůžeme poslechnout, protože.... 

... a vymyslíme 101 důvodů, proč to neudělat. 

Samozřejmě, že tyto důvody vychází z hlavy, z analýzy pro a proti. 

Ale v momentě, kdy se na slova duše naladíme srdcem, 

odpadnou všechny otázky. 

Najednou to jasně víme. Víme, co udělat, kdy to udělat, jen někdy nevíme proč. 

Přesto cítíme neochvějnou důvěru v cestu života, v to, kam jsme vedeni. 

Cítíme to v takové intenzitě, že nejde neslyšet, nevnímat, nedovolit si... kráčet jinudy. 

Přesto to občas uděláme a divíme se, nechápeme, že ta cesta, kterou jsme se rozhodli jít, bolí, nebo je nepříjemná, nepřátelská a my na ní trpíme. 

Přitom stačilo, abychom naslouchali a konali dle duše. Bez otázek. Prostě jen proto, že cítíme, že je to ten správný krok, že je to naše cesta. 

CESTA DUŠE JE VŽDY LASKAVÁ A PLNÁ LÁSKY, PŘIPRAVENÁ.

Ohlédněte se nyní zpátky a podívejte se na situace, kdy jste jasně cítili, že máte jít a přesto jste zůstali. (Nic si nevyčítejte, jen si to uvědomte.) 

Podívejte se na to, co se stalo, když jste ten vnitřní hlas neposlechli. Jak jste se potom cítili? Jak jste žili? (Opět to nehodnoťte, jen to pozorujte.)

Podívejte se také na to, co se stalo, když jste svůj vnitřní hlas poslechli. Co se ve vašem životě změnilo? 

Někdy lidé rozdělují svůj život na předtím a potom, co začali naslouchat své duši.

POZOR! DUŠE VŽDY KONÁ ČINY Z LÁSKY.  

Jak to tedy je s tím nasloucháním duši? 

Jak poznat, kdy mluví rozum a kdy srdce? 

Jak vědět, čím se řídit a čím ne? 

Vše chce čas, abyste se naučili: 

• porozumět sami sobě, svým emocím i pocitům, svému tělu, 

• abyste se otevřeli mimosmyslovému vnímání 

• a začali si věřit v tom, co cítíte a bezpečně taky věděli, co si jen myslíte, že cítíte. 

Každopádně, když se rozhodujete z duše, nepotřebujete nad tím přemýšlet, děje se to a děje se to v lásce. Prostě to víte. Je v tom jasnost a nepřichází milion otázek. Jdete a uděláte to. Vše se skládá tak, jak má. 

Osobní příběh 1:

Minulý rok se má duše rozhodla navštívit s celou rodinou Mexický Yukatán. Nikdy to nebyl můj sen, ani má vysněná dovolená. Ale volání bylo tak silné a vše se tak snadno a jasně skládalo, že na mě vykoukla žena, která takové cesty organizuje i pořádá. Propojily jsme se a začaly vznikat plány na cestu. Tato žena nám pomohla vše zorganizovat, vytvořila itinerář naší cesty, aniž bychom v té době přesně věděli, pro co si tu jedeme, zarezervovala naše hotely a vše plynulo v takovém načasování a lehkosti, až se tajil dech. 

A tak se stalo, že jsme se ocitli v Mexiku:

• na místě, kde se toho tolik stalo a kde jsme toho mohli tolik odložit, proměnit, prožít, 

• na místě, ze kterého si mnoho krásného a nového odnášíme. 

Mexiko je plné kontrastů - historie i konzumu současnosti, ale taky velikého léčení, klidu, otevření srdce, ladění na cirkadiální rytmy i rytmy Matky Země, na Hvězdy, a mnohem víc. 

O tom vám zase napíšu jindy. Každopádně jsme po zakoupení letenek zjistili, že naše cesta vychází na jarní prázdniny dětí, a tak ani příliš nechyběly ve škole. A světe div se, byli jsme tu právě v době přestupu do nového roku dřevěného draka. Kdy následovalo od 3.-12.2. deset aktivačnícha dnů, (které zapsali ještě Yukatánští Šamani do kalendáře. )

Je to tolik "náhod" nebo jasné vedení duše, a díky tomu i spousta synchronicit, o kterých jsem vám už psala.

Odpověď nechám na vás. 

Každopádně nás naše duše vede, podporuje a hýčká, i když se náš život ubírá jiným směrem. PODPORUJE NÁS I VE CHVÍLÍCH, KTERÉ BYSME OZNAČILI JAKO PROPAD, TEMTO, NEBO NEVÍM, KUDY DÁL. 

I TEHDY JE TŘEBA NASLOUCHAT.

Osobní příběh 2:

Můj muž minulý rok vážně onemocněl. Ze dne na den se ocitl po klíštěti v nemocnici paralyzován na lůžku. Nevěděli jsme, jestli přežije, nebo ne. Nevěděli jsme nic. 

Když ho odvážela rychlá, byla jsem na zhroucení, dovolila jsem si to prožít.

V tom přijela kamarádka, která měla v autě lehátko a udělala mi craniosakrální terapii, abych se opět vrátila plně do těla a do své síly. Moc mi to pomohlo. Bylo to požehnání samotného vesmíru, které mi každý den přinášelo anděly na mou cestu v podobě mých přátel, kterým jsem se mohla vypovídat, kteří mě vždy vyslechli, podpořili, vytvořili pro mě prostor plný naslouchání a nehodnocení. Neuklidňovali mě falešnými řečmi, že to bude dobré, jen tam byli v těch chvílích pro mě. 

Pečovala jsem o děti doma a každý den jezdila za mužem v roli fyzioterapeutky, abych ho cvičila na lůžku. Naladila jsem se na jeho duši a věděla, že to zvládne. Byla to hold zkušenost, těžká zkušenost, kterou potřeboval projít, protože dlouho nenaslouchal tomu, co měl udělat. Hned první den mi přesně řekl, co vykoná, až se uzdraví. Tak dlouho to bylo v jeho poli, tak dlouho z lásky nekonal, protože nechtěl ublížit jiným. Ale věděl, že musí, jinak ublíží sobě. Jakmile se ocitl doma, kroky, které vyslechl od své duše vykonal. A světe div se. Jeho okolím byly pozitivně přijaty. Nikdo se nezlobil, nikdo nenaléhal, vše bylo podpořeno, protože to vycházelo z jeho duše. Tělo se začalo uzdravovat, protože se uzdravila cesta duše. (Co je v souladu s duší, nezná odpor, tlak, nesouhlas.)

Tento příběh s vámi sdílím proto, abyste věděli, že naše duše nás vede vždy. I ve chvílích, kdy nám není do smíchu. Když budete i v těžkých chvílích naslouchat, vždy vám pošle zprávu, řešení, vytvoří prostor pro danou činnost, cestu, atd. Tak jako mně vytvořila má duše tento prostor předem, když jsem poprvé po letech podnikání zavřela na celé léto mou praxi, abych si naplno užila léto s rodinou. A tak jsem s rodinou plně byla:) a byla jsem za to vděčná. Mohla jsem tak rehabilitovat mého muže, být mu oporou a užít si léto s dětmi a podpořit je ve chvílích, kdy nemohli být s tátou.

To, že konáte z duše, můžete vnímat v těle jako absolutní klid a pokoru. Laďte se na sebe. Vnímejte, jaké emoce ve vašem životě - ve vás vyvolávají nějaké reakce, a kdy je tou vnitřní odpovědí klid, jasnost, blaženost, laskavost, vděčnost a láska. 

A pokud ten klid cítíte, nepřijdou už žádné strachy. Jen jasná cesta.

To je TA cesta, kterou se máte vydat. 

Taraka Sole

V následujícím článku se dozvíte, co nás naučila cesta.