Kdyby se mě někdo zeptal, co bych udělala jinak

06.03.2019

...odpověděla bych mu: "Vůbec nic."

Vše v mém životě mělo důležité a nezapomenutelné místo. Všechna setkání, i ta krásná i ta bolestná formovala moji bytost do dnešní podoby, ve které jsem nesmírně šťastná a i když se dneska štěstí nenosí, jsem vděčná, že se vymaňujeme postupně z té typicky české stěžovatelské povahy a začínáme milovat život.

Miluji život i smrt, která nás vždy promění a nutí nás udělat zásadní kroky na naší cestě (- teda, pokud se netýká nás samotných.)

Miluji všechny lidi, kteří vidí, že nejsme jen tělo a hmota, kterou je třeba opečovat a hromadit, ale že se uvnitř nás skrývá mnohem víc. Něco, co dokáže vidět za tu hmotu a za ty hmotné statky. Něco, co dokáže milovat všechny bez rozdílu, co dokáže darovat s láskou bez očekávání, co dokáže i v tragédii najít klíč k transformaci a proměně.

Miluji službu, kterou zde mohu vykonat, která mi dává možnost, probouzet i ve vás toto světlo.

Miluji vás pozorovat, jak se v toto světlo proměňujete a jak už nic nestojí v cestě vašemu štěstí a lásce, protože vy tou láskou jste.

Dřív, se hodnota mé služby - nikoliv ta peněžní, ale ta skrytá - odvíjela od toho, jak na ni reagujete, léta jsem však ve stádiu, kdy jsem odevzdala všechna tato pozemská trápení, protože existuje mnohem víc, co vám nevrátí žádná zpětná vazba, žádné lidské setkání, žádná radost, je to setkání s tím světlem uvnitř nás. A když ho ve vás vidím, aniž byste si toho vy sami ještě byli vědomi, má duše plesá.

A kouzelné je to, že ho vidím v každém z nás.

Miluji život, který mi dává možnost pracovat s tělem a skrze naše tělo s emocemi, energiemi i vědomím a obráceně. Miluji, když vidím, jak se světlo ve vašich očích i srdcích probouzí a vy uvidíte tu pravdu - to, co vašim očím i srdcím bylo doposud skryté. Miluji a děkuji za to, že to se mnou sdílíte. Miluji vás.

Je mi jedno, jak sentimentální tenhle článek je. Je mi jedno, jestli si ho někdo přečte nebo ho píšu sama pro sebe, protože to vše se děje, to vše se odráží v kolektivním vědomí lidstva a to vše nám dává šanci probudit v sobě vztah k sobě, k Vesmíru či Bohu, jak kdo chcete, k sobě navzájem a také naší milované Matce Zemi. A jakmile se touto cestou vydáme, už není cesty zpět. Dokonale nás promění k Božskému poznání hluboké moudrosti a my s láskou začneme nejen o Matku Zemi pečovat, ale staneme se s ní jedním.

Miluji život, ale to už jsem psala, že? :)

Děkuji. Děkuji za lásku mému muži, mých dětem, mým sourozencům i rodičům. Jsem opravdu vděčná za vás za všechny. I vás, kteří se nehodláte posouvat a kultivovat v sobě to láskyplné světlo... Proč? Protože naše láska, vás promění. Lásce neutečeme. Láska nás pozvedá. A kdo by chtěl uniknout lásce, stejně jí neuteče. Setká se s ní po smrti tváří v tvář.

S hlubokou vděčností a pokorou, děkuji, že mi byl darován život na Zemi.

Tančím.

Raduji se.

Směji se.

Hraji si.

Objímám.

Cítím.

Vnímám.

Vidím.

Vím.

Prožívám.

Zřím.

Miluji.

Jsem.

Taraka Solei