Požádej o pomoc

Krásné ráno, 

v souvislosti s událostmi nejen těchto dnů, ale i vyhrocených stavů u mladých i starých, lidí v každém věku, které mohu denně vidět v mé profesi… 

Chci Ti říct: 

Je mi jedno, jestli jsi obyčejný člověk, psycholog, průvodce, terapeut, lékář, fyzioterapeut, kosmetička, či kadeřnice, manažerka, YouTuber, či cokoliv jiného. 

Máš-li emoční stav, který neumíš sama zvládnout, oslov krizová centra.

Linka první psychické pomoci: 116 123

Pokud je tvůj stav na počátku, necítíš se v nějaké oblasti svého života komfortně a je ti trapné volat, obtěžovat, sdílet své pocity s ostatními…, nebo jen potřebuješ vystoupit ze situace, ve které ti aktuálně není dobře a pokec s rodinou nebo s kamarádkou nestačí, nevidíš další krok, ani svou cestu, objednej se na CESTU VNITŘNÍ INTEGRITY. 

Vidím dnes a denně, že se v českém rybníku dovoluje jen zázračnost a úspěšnost, ale velmi často znám tyto lidi z druhé strany. Nikdy si nestěžují, jakoby nemohli, jakoby se to neslučovalo s tím, co předávají, jakoby neměli právo na to být přetížení nebo nešťastní. Ale v zákulisí pozlátka, které předvádí, se jim hroutí vztahy i životy. 

Děje se to denně. 

Pokud si nehlídáme své hranice, milujeme svou práci a dáme jí více než máme sami, dochází k pomalému postupnému hroucení vnitřního systému, které se dříve či později odrazí i navenek. 

Jsem tady pro terapeuty, průvodce ve chvílích, kdy začínají cítit, že se jim něco podobného děje. 

Nehrajte si na hrdiny. Je čas konat.

 Buďte k sobě laskaví. Plánujte prvně čas pro sebe a pro rodinu a teprve poté pro druhé, pro ty, co vás potřebují. 

Obráceně to nikdy nebude dlouhodobě fungovat. Buďte oporou pro sebe, abyste mohli být oporou pro druhé. I my potřebujeme podporu. Nebojte se o ni požádat včas. Přestaňte sluníčkařit. 

Život je někdy i těžký a je potřeba mít v té chvíli někoho, kdo vás vyslechne, nebude vám tvrdit, že jste zavření a pesimističní, prostě jen vytvoří prostor pro vaše vyjádření pocitů - toho, jak se cítíte. A poté se vám uleví. Nastavíte si vše jinak a lépe a svět získá zase i část duhy. Noční obloze se však vyhnout nedá. Nerostli bysme. Ale být jen na slunci taky nejde, stali by se z nás škvarky. 

Neuškvařte se na vlastním sluníčkaření. 

Pokud už nemůžete, vaše vztahy upadají, nechcete mezi lidi a radši se schováváte doma, lidi vás otravují, štvou, jste nešťastní, nebo se cítíte nekomfortně v těle, mluvte o tom s někým komu důvěřujete a hned v zápětí něco ve svém životě udělejte, změňte. Ostatní to pochopí. 

První se postarejte o sebe.

Buďte realističtí. Když život bolí, klidně buďte pod mrakem a plakejte, nechte se obejmout, a nikdy nezapomeňte, že zase vyjde slunce, ale teď je teď a může klidně pršet. 

Objímám všechny, kdo se aktuálně necítí v těle, v životě nebo emočně dobře a nad věcí. I to pomine. Neukončete to dříve, než to zjistíte. 

Pusa letí. 

Taraka Solei

PS: VŽDY EXISTUJE CESTA, jak z toho ven. Neznamená to, že když ji aktuálně nevidíš, není. Vylez na kopec. Možná budeš mít lepší rozhled a spatříš světlo, které ti posvítí na tvůj další krok.

Článek, který jsem pro vás před lety napsala k vaší každodenní podpoře, můžete se inspirovat tady >>