Duše ženy na vrcholcích hor i v údolích

Každá jsme jiná, každá jsme jedinečná, avšak jedno máme společné. Stejně jako příroda prochází svými cykly, procházíme jimi i my sami.

Nejde jen kráčet po vrcholcích hor. Občas je třeba schoulit se v údolí a tiše odpočívat, být, ponořena ve svém světě - nitru. Duše nás volá k odpočinku nebo k akci, k tvořivosti, snění, bdědí, dovádění, k tanci, zpěvu, nebo hraní, skotačení, propojení nebo k bytí v samotě odděleny od okolního dění - prostě BYTÍ V OKAMŽIKU.

DOVOL SI, MÁ MILÁ ŽENO, BÝT A NASLOUCHAT TĚM ZPRÁVÁM.

Nemusíš být pořád na vrcholcích hor, když prozkoumání údolí tě volá: "Hola, hola, ženo milá, pojď a prohlédni si stráně...," možná překvapí tě svojí bohatostí skrytou, když se opět vrátíš domů - k sobě.

ŽIJ OPĚT SVÝMI CYKLY A NECH JE ŽÍTI V SOBĚ.

Vnímej svůj vnitřní svět se všemi svými cykly a nauč se s nimi žít, respektuj je. Časem zjistíš, jak úrodná jsou údolí pro tvou cestu na vrchol, jak bohatý se jeví svět z výšky, jaká lehkost se na vrcholcích skrývá, avšak taky jak tě cesta vedoucí dolů učí nejlépe novému poznání. Být v klidu, v tichu, uvnitřněna, v sobě, nikým nerušena, bez rozptylování okolním děním.

Objev opět svoji moudrou nespoutanou duší, uplatni svoji hlubokou vnitřní moudrost, a učiň konkrétní kroky na své cestě, aby ses stále rozvíjela (i v hlubokém tichu) a nedovolila ustrnutí svého vývoje. Život je neustálý proces učení se, kdy jsme zasvěcovány do tajů nají duše. Jak rychlá či příkrá bude naše cesta, záleží jen na našem uvědomění z ní, tedy na tom, jak rychle objevíme svoji vnitřní sílu, která se skrývá v hloubce ukrytá.

Každá z nás potřebuje být sama se sebou v propojení, protože skrze toto propojení jsme sami sebou, obnovujeme se, hýčkáme se a naplňujeme se či vyživujeme pro naše další aktivity, ať už se týkají práce, rodiny, vztahů, dětí, kariéry apod.

Pokud jsi ženo neustále unavena životem, tak jsi vzdálena své duši. Potřebuješ rychle jednat, najít to, co tě naplňuje. Opečovat svůj vnitřní svět. A můžeš mi věřit, milá ženo, že dovolená ti k tomu nestačí. Jsi-li prázdná, je třeba obnovit spojení se svou duší a v té plnosti ze spojení čerpat každý den. Vnímat, čím se okrádáš o toto spojení, o svou energie...

Začni opět vnímat svoji duchovní podstatu a přestaň tvořit na úkor sebe.

I když tě aktivita, kterou děláš naplňuje, je třeba si od ní odpočinout, jinak tě polapí.

Je třeba poodstoupit a podívat se, co potřebuješ nyní.

Vystoupit ze známého koloběhu a plně respektovat svůj osobní proces bytí na zemi.

Není třeba být tu pro každého, ani být příliš ambiciózní, pečlivá, perfekcionistka, atd. Uvědom si, že tvá energie není neomezená pro ostatní. 

I ty potřebuješ čerpat tak, aby u tebe nedocházelo k vyčerpání.

Proto buď sama sebou.

A pokud se cítíš nespokojená, změň to včas.

Najdi opět domov ve svém srdci. Místo, kde se cítíš v bezpečí a chráněná a dovol si v něm spočinout, jen tak být, nic nedělat, splynout se svou duší v tichu.

Věnuj pozornost tomu:

• kolik energie a času věnuješ jiným lidem?
• kolik pozornosti věnuješ sobě a svým potřebám?
• cítíš rovnováhu v přijímání a dávání? 

Pokud necítíš tuto rovnováhu, co pro sebe můžeš udělat právě teď?

Jakou výživu dopřeješ své duši?

Sepiš si, co tě naplňuje, co ti navyšuje energii:

• tanec, zpěv, nespoutanost, přirozenost, nové poznání, vzrušení, nové nápady, malování, procházky v přírodě aj. ...
• co tvému životu dává smysl?

Vnímej varovné signály a dopřej si teplo a klid. Nedělej pouze to, co bys měla, ale věnuj se především tomu, co děláš ráda. Nenech svoji ženskou duši vyhladovět a zchřadnout.

Pečuj o sebe s láskou - nejen zevnitř, ale i zvenku.

Navrať se zpět do svého vnitřního světa.

Dělej, co tě baví.

Najdi ve svém životě rovnováhu v dávání a přijímání.

Najdi opět cestu domů.

To ti ze srdce přeji, Taraka