Konec tíhy

02.03.2020

Možná už to taky cítíš. Ustává to. Máš radost? 

Předchozí měsíce byly plné nepojmenované tíhy. Terapie se týkaly těch nejhlubších a nejtemnějších témat jako znásilnění, pokusy o znásilnění, smrt, deprese, úzkosti, apatie, nemoci, rozvody, závislosti, ztráta blízkých, nevěry, ztráta zaměstnání, dětí, životního směru atd. 

Život na Zemi byl pro mnoho lidí tou nejčernější dobou...

Nikdo nerozuměl tomu, co se děje, kde ztrácí energii, nebo proč jim té energie najednou tolik přebývá. Zahlceni informacemi o požárech, vichřicích, virech a nevím čem všem, se stupňovalo davové šílenství a energetický propad. Energie v lidském těle se začala projevovat různými formami stresu, tlaku, napětí.

Neříkám, že není třeba informovat o těchto věcech, ale vyvoláváním paniky se nikdy ničemu nepomůže. Došlo jen k tomu, že spousta lidí ztratila úplně sebe. 

Občas si říkám, že jsme jako lidské bytosti opravdové "šikulky". Kde není problém, tam si ho snadno vytvoříme. Řekla bych, že naše úspěšnost je vtom opravdu veliká. :/

Co kdybychom si raději začali vážit toho, co máme? Dívali se na svět očima lásky a žili život, který bude přínosem nejen pro nás, ale i pro ostatní?... Možná je čas položit si otázku: „Čím můžeš právě teď ty obohatit druhé?" 

Často nedoceňujeme čeho se nám dostává

Regály v obchodech plné oblečení, jídla, plné lednice, dvě auta, spousta elektroniky, hraček a hračiček, které jsou málo účinnou záplatou na něco, co nám v životě nefunguje... Jen se to, co nás trápilo, na čas přikryje, ale nezmizí to. Pod tím vším je vzrůstající prázdnota v nás...

Je třeba jednat. Pohlédnout strachu do očí a možná ho poprvé pojmenovat, spatřit. Uvědomit si, čeho se tolik bojíme. O co vlastně přijdeme?... Kam naše cesta vlastně vede?... Směřuje do pekel nebo do nebe? To všechno si totiž odžijeme tady. Nečekejte na ráj po smrti. Žijte tady a teď. Zítřku se možná nedožijeme. Co po nás každý den zůstane? Paseka? Nebo ráj, láska, propojení, soužití, milování, malování, tanec, hudba, zpěv, plnost atd. A pokud se zítřka dožijeme? Jaký bude? Ano, přesně takový, jaký ho dnes začneme žít. :)

Konec tíhy přichází spolu s nastupující energií Jarní rovnodennosti. Do té doby se uzavře vše, co uzavřeno mělo být už dávno. A my tak začneme sázet semínka obrody. Jen na nás záleží, jaká budou. Protože co zasejeme na jaře, to na podzim taky sklidíme.

Nastává čas položit si otázku, kudy vede má cesta? 

Nemusíte na ni mít žádnou konkrétní odpověď v podobě poslání apod, protože vše se odvíjí od našeho momentálního nastavení a nikdy nedojdeme dřív tam, kde máme být. Každý musí udělat nejprve jeden krok a pak ten další, učit se skrze pokus a omyl a postupně na základě vlastní zkušenosti, vlastního prožitku zjistit, že toto je ta jeho osobní cesta. To zjistíte tak, že z toho kam kráčíte máte radost a tím, co děláte někomu prospíváte, pomáháte Matce Zemi. 

Takže? Co vás opravdu baví? Co vám dělá radost? Jaká semínka začnete dnes sázet?

Taraka