Novou cestou - cestou svého života

Je čas. Čas vykročit novou cestu - cestou svého života, která se každému z nás otevírá v okamžiku, kdy se pro ni rozhodneme. 

Jednou takovou cestou jsem se před lety vydala. Děti byly ještě maličké, ale já věděla, že nemůžu jinak. Cítila jsem to vnitřní volání tak silně, že už jsem mu nedokázala vzdorovat, nedokázala jsem ho dál upozaďovat, nedokázala jsem říct: „Ne", protože mé nitro křičelo: „Ano! Ano! Ano!"

A tak jsem se vydala na cestu svého života, plně přijala sebe samu, objevila mé dary a začala plně žít své poslání, kterým je sám život. Nebýt tohoto rozhodnutí, nebýt této cesty, nedostávala bych dnes a denně takové nádherné a obohacující zprávy. 

Jsem tolik vděčná mé duši, že mě neustále vede a nikdy nade mnou nezlomí hůl. Je tu pro mě, stejně jako já pro ni. Kráčíme spolu ruku v ruce a jednou jsme. A výsledky to nese. 

Obrovské množství zázraků, které se v mém životě dějí, a díky tomu i v tom Vašem. Protože to, co integrujeme potom probouzíme pouhou svojí přítomností v jiných lidech.

Tady je jeden z dnešních krásných zázraků. 

Zpráva od Eritera Lomi Maia, která mi dnes dorazila a u které jsem plakala dojetím. Sdílím ji s vámi, abyste věděli, že vše je možné. A že i když něco trvá déle, vždy to nese svoje plody. A tyto plody, tyto dary, už jsou navždy s vámi. Už o ně nikdy nepřijdete. 

Děkuji za to, že jsem měla a mám čest, tuto ženu provázet. A teď už její foto a zpráva:

„Drahá krásna a milovaná Taračka, Ani neviem kde začať písať pretože je toho veľa...Láska ĎAKUJEM, ĎAKUJEM A ĎAKUJEM za teba. Každý deň preciťujem k tebe veľkú vďačnosť a lásku, pretože to, čo nám prinášaš, čo pre nás tvoríš, je tak silné, krásne a výnimočné .... Plyniem s tebou ako sprievodkyňou už dlhší čas a viem, cítim že si sprievodca ( a nielen to ) s ktorým budem ešte dlho dlho plynúť ďalej. 

Musím sa priznať, že som mala možnosť spolupracovať s rôznymi sprievodcami a áno každý my v danú chvíľu priniesol presne to čo moja dušička potrebovala. Ale ty, ty si pre mňa niečím veľmi výnimočná. 

To akým spôsobom pracuješ s nami je naprosto úžasné. Máš úžasnú jednoduchosť v ktorej je veľká ale veľká sila a intenzita. Si láskavá, milujúca, podporujúca ale keď je potreba dostaneme i sekec . To ako nám držíš priestor, v akej otvorenosti a pravde k nám pristupuješ je niečo nádherné. Ty si pre mňa svetlo, čisté napojenie božstva, ty si pre ma stelesnením lásky, pochopenia, pokory a čistoty. 

Moja cesta s tebou nastala keď si zažiadala skrz Teba o meno mojej duše. Doteraz si vybavujem ten deň keď som v schránke našla obálku. Medzičasom som úplne zabudla, že na niečo také čakám takže som obálku otvárala v nevedomosti čo to vlastne je. A bolo tam. Eritea Lomi Maia. Meno ktoré ma rozplakalo, vybavujem si ako mi po tvári tiekli horké slzy ( a i teraz mám oči plné sĺz). Cítila som niečo, čo doposiaľ nie. Cítila som samu seba, cítila som sa doma. Nemohla som tomu uveriť, že jedno meno a posolstvo k nemu dokáže vo me vyvolať toľko emócií. 

Na základe tohoto prežitku som sa takmer okamžite rozhodla nastúpiť na ročnú cestu, ktorú si po prvýkrát otvárala Hvězdná cesta sebe-Vědomé ženy BOHYNĚ, (cestu, ktorú absolvujem ešte dvakrát) - pre mňa ročná škola života, vďaka ktorej som spoznala úžasné ženy, sesterstvo ale i samu seba. 

Absolvovala som s tebou už mnoho ciest, Cesta vedomého bytí na Zemi - kde pri druhom pobyte som zažila intenzívne prežitie čistého napojenia na BOŽSTVO, ten pocit toho ONO, bol pre mňa ďalším bodom v mojom živote, ktorý sa my hlboko hlboko vryl do pamäti. 

Na ceste Teď Královnou jsem já - som si začala uvedomovať svoju hodnotu, jedinečnosť a dary. Seminár Smrť a znovuzrodenie mi priniesol veľa uvedomení a hlavne môj najväčší strach vykročiť a pustiť to staré nefunkčné a znovu sa zrodiť. 

Pobyt Máma a dcery bol tak krásny a hlboký nielen pre mňa ale i pre moje dievčatká, a pomohol nám sa posunúť v našom vnímaní seba samých navzájom.

Ale priznám sa, že to všetko ani zďaleka nedosahuje úrovne toho čo mi priniesla AKADÉMIA. Je to tak obrovské, že mám pocit, že akákoľvek slová nedokážu ani zďaleka popísať to čo prináša. V lidskom jazyku by som to mohla vyjadriť takto: Všetky tie semináre a ročné cesty ktoré som s tebou absolvovala akoby boli akousi prípravnou cestou, materskou škôlkou, základnou živnou pôdou pre to aby mohla prísť Vysoká škola- žitia, žitia a uchopenia svojich darov, pochopenia nášho poslania, nájdenia cesty ako používať svoje dary skrz okamžitú prax. Akadémia je cesta kde sa ide do hĺbky, do jadra, cesta ktorá my každý deň otvára oči a možnosti, pohľad na to čo je možné a čo dokážeme. Akádemia je niečo tak jedinečné, a jej hodnota je nevyčísliteľná. Všetky tie predchádzajúce cesty a semináre prirovnám k plodovému vaku ktorý náznakmi ukazoval čo je vo vnútri, vyživoval a chránil ale Akádemia nám naplno ukázala krásu a charakter plodu v tomto vaku. A zároveň je Akádemia cesta zrodenia, v podpore, láske a pravde. Akadémia je obrovským, jedinečným darom pre nás Všetkých a ja z hĺbky srdca ďakujem. S láskou a pokorou vďačnosťou za TEBA Eritea Lomi Maia"

Děkuji za všechny tyto zprávy, které ukazují všem ženám i mužům, že vše je možné, když se nevzdáme, když se otevřeme, když začneme žít sebe, když vstoupíme na svou cestu. 

No a aby toho nebylo málo, tak den před tím jsem byla dojatá ze zprávy maminky 11 leté dívky, která mi napsala: 

„Dobrý den a s přáním krásné neděle Vám zasílám něco pro potěšení. Má dcera našla ve Vaší knize Sarah báseň Život a smrt, která ji zaujala. Vybrala si ji i na recitační soutěž v rámci školy a postoupila i do druhého kola, kde byla nakonec třetí... Krásné, když mezi Nezvala, Žáčka či Kratochvíla zabloudí báseň úplně jiná a dokáže oslovit..." 

Děkuji ze srdce. Toto potěší každého autora. Jsem vděčná, že mé básničky inspirují i 11-ti leté dívky. Mám z toho obrovskou radost.

A na závěr se s vámi podělím o fotky a taky zprávy od Lucie Štaudové. Přečtěte si je, v mnohém vám otevřou nejen oči, ale i srdce. 

Tobě Luci za ně ze srdce děkuji.

Lucie: „Poslední dobou mě provází životem samé ženy. Velké ženy.

Ženy silné, křehké, veselé. Ženy divoké i pokorné. Všechny jsou tak smyslné, tak zranitelné. Jsou tak moudré, tak otevřené životu a vší té šťavnatosti, kterou nabízí.

Bylo tedy jen otázkou času, kdy se na mojí cestě objeví Tara a Sarah. Kdy se skrze řádky zhmotní ta obrovská energie a esence, jež tyto ženy nesou.

Jsem divoženka. Jsem cestovatelka životem. Jsem žena rozevlátá, roztančená. A přesně tak divoká a zároveň tak zranitelná, jako ony. Jsem básnířka, spisovatelka a malířka svého života.

TARA

Citace z knihy TARA: Můžu se tě na něco zeptat?" ptala se Tara Královny bylin právě ve chvíli, kdy nalévala čaj.

"Proč mi věnuješ tolik svého času?"

"Protože mě naplňuje provázet lidi na jejich cestě za sebepoznáním"

Ano, tohle je ten největší smysl, který lidské pozemské bytí má. Provázet lidi na jejich cestě. Na jejich pouti životem. A to je i přesně to, co v sobě nese příběh Tary. Na první pohled příběh velmi jednoduchý, ale přitom obrovsky silný. Povede vás do hloubek takových, že se občas až nestačíte divit, kde a jak jste se tam ocitly. Není to ale vlastně ve skutečnosti o ní. Je to příběh o vás. O nás. O každé z nás. Je to přesně o tom, co každá neseme uvnitř sebe. I přesto, že nám to často povinnosti všedních dní nedovolují naplno projevit.

I přesto, že jsme často tak zahlcené a pohlcené strachy a těžkostmi, tak uvnitř máme světlo. Je tam tolik světla a lásky, stačí jen zavřít oči, nadechnout všechnu tu božskou energii a poslat ji do celého těla. A to je ten moment, kdy k nám promlouvá Tara. Naše divoženka z hlubin. Diva z posvátného lůna matky země. V tichu je ta největší síla. Je tam vše. Je to jako ta kratičká zádrž dechu po výdechu, kdy se vše zastaví a my splyneme s jednotou. S naší duší a nitrem.

Přeji nám všem, abychom kráčely po té naší cestě s vírou v sebe. S laskavostí a hravostí. Každá v sobě totiž máme tuhle vlčí ženu s rozcuchanými vlasy a květinami v nich. Ženu, která běhá bosky po louce a propojuje se svojí vnitřní silou. Která plyne s fázemi měsíce. Tu ženu, která nás učí, jak žít. Tak už přestaňme tlumit tohle světlo a vydejme se s Tarou společně na cestu života.

SARAH

Citace z knihy Sarah: "Když si uvědomíme svoji smrtelnost a že vše je pomíjivé, začneme si vážit lidí ve svém životě. Bereme je jako své učitele, kteří nás můžou něco naučit. Vztahy poskytují nejlepší podmínky k transofrmaci. Ukazují nám naše klady i omezení. Vedou nás cestou lásky."

To, že Sarah je velmi inteligentní, chytrá a nezávislá žena, mi bylo jasné už při letmém pohledu do jejích pronikavých očí. A hned od první stránky jsem navíc věděla, že jsem s ní velice úzce spjata. Že to je jako by na pozadí toho jejího běžel i můj vlastní příběh. Tetování, které jsem si nechala udělat před 17ti lety na krk, je toho důkazem. Symbolizuje koloběh života a jeho pomíjivost. Smrt jako součást a to, že tam, kde něco končí, další příběh opět začíná. Už dávno jsem chápala přesah našich životů a vnímala, že tohle představení, omezené na jedno malé tísnivé jeviště, není to, co tady máme ve skutečnosti prožít. Že je to jen nepovedená snaha vtěstnat nás do škatulek a nasadit nám tíživé masky a role, jež nám byly implementovány při procesu tvorby jakéhosi továrního nastavení.

Ale tohle není TO ONO, přátelé. Tohle není život. A v momentě, kdy si to uvědmíme, tak je to právě ona obávaná SMRT, která nám pomůže v transformaci našeho nového života, Našeho nového JÁ. Toho, které se nebojí. Které se koupe nahaté v jezeře snů, radosti, naděje a víry. Které tančí, zpívá, miluje se hluboce a divoce. Po smrti totiž přichází zase život, tak ho pojďme nasávat plnými doušky a dýchat z plných plic. Upgradujme se na tu nejlepší verzi sebe sama. Uzdravme svá srdce, těla i mysl.

Akademie Průvodkyň: 

„Srdce plné lásky je úplně to nejvíc...nejvíc i pro mě! Co jsi, Tarako, vstoupila na moji cestu, tak se dějí fakt nádherné věci, za což ti z celého svého srdce děkuji...

Nevzdávejte se života ve prospěch jiných lidí. Nevzdávejte se svým snů. Jděte si za nimi vytrvale a oddaně. Protože na světě je vždy někdo, koho vaše kroky obohatí, posunou na cestě k sobě, na cestě do nitra. Někdo, kdo se taky touží stejně jako vy otevřít zázrakům, ale zatím neví, jak na to. Někdo, kdo čeká, až mu třeba právě vy, ukážete cestu. 

ŽIJTE SVŮJ ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH. 

POJĎME DO TOHO SPOLU. PODPOŘÍM TĚ V PRVNÍCH KRŮČCÍCH, AŤ JSI NA SVÉ CESTĚ JAKKOLIV DALEKO.